Analytické zhodnocení dopravní nehodovosti v 1. pololetí roku 2018

Analytické zhodnocení dopravní nehodovosti v 1. pololetí roku 2018

Na silnicích v České republice za prvních 6 měsíců letošního roku zemřelo 233 osob (nárůst o 10 oproti roku 2017), dalších 1047 se těžce zranilo (nárůst o 23 oproti 2017) a 11553 se zranilo lehce (nárůst o 261 oproti loňsku)! Počet nehod se zastavil na 49976 (nárůst o 368 oproti loňsku).

Jak ukazují statistiky, ve všech základních sledovaných kategoriích počty rostou i přesto, že podle Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP) by měly klesat. Na konci letošního roku by nemělo být při splnění cílů Strategie usmrceno více než 393 osob. Už na konci prvního pololetí je pravděpodobné, že se cíl splnit nepodaří.

„Strategii se nedaří plnit dlouhodobě, počty mrtvých a těžce zraněných jsou dlouhodobě vysoké. Navíc cíle strategie nejsou nikterak ambiciózní. V severských zemích se už běžně pracuje s tzv. Vizí Nula, tedy cílem v podobě nulového počtu mrtvých na silnicích. Právě hnutí Vision Zero prezentuje Evropská asociace bezpečnosti silnic (EABS) české veřejnosti a zástupcům odpovědných institucí,“ komentuje ambasador Evropské asociace bezpečnosti silnic Marcel Mourek.

Podle něj je na vině také nedostatek pasivních bezpečnostních prvků na českých silnicích: „Automobilky kontinuálně zvyšují pasivní bezpečnost vozidel, investují se peníze do osvětových kampaní směřujících na řidiče. A lidé stále bourají a umírají. Jedním z důvodů je i fakt, že už samotné projekty pozemních komunikací jsou zastaralé. Každý bezpečnostní prvek na silnicích musí odpovídat českým normám, které ale pocházejí z minulého století. Přitom vývoj v této oblasti jde rychle kupředu. Existují například nové typy vodorovného dopravního značení, které upozorní řidiče na vyjetí z pruhu, nová svodidla, která zadrží nákladní vozidla při nižší výšce, než klasická. Požadujeme používání certifikovaných nájezdů na svodidla a tlumících prvků. Moderních opatření je velké množství a většina se na českých silnicích nepoužívá, protože je normy neznají. To je obrovská škoda. Nicméně spolupracujeme s Ministerstvem dopravy a připravujeme potřebné požadavky na legislativní změny,“ vysvětluje Marcel Mourek.

Počet nehod posledních 9 let s výjimkou roků 2011 a 2014 roste. V porovnání s prvním pololetím loňského roku vzrostl počet nehod o 368. Nárůst souvisí se zvyšováním počtu motorových vozidel a následnému houstnutí provozu.

Kdo boural na českých silnicích?

Od ledna do června zemřelo nejvíce lidí na silnicích v osobních autech – 112, následovali chodci – 56 a motocyklisté – 38.

Největší nárůst byl zaznamenán u chodců a cestujících v osobních autech, o 9 respektive 8 životů. Kde naopak čísla klesla, je kategorie nákladních aut a cyklistů, zde byl zaznamenán pokles o 47, respektive 20 %.

„Pasivní bezpečnostní prvky silnice chrání nejen řidiče. Jde například i o nové způsoby osvětlení přechodů, tlumící bariéry znemožňující vyjetí havarovaného vozidla na chodník apod. Významnou skupinou umírajících jsou motocyklisté. Přitom na většině silnic nejsou ani svodidla s ochranou proti podjetí motorkářem. Pokud chceme, aby počet mrtvých a těžce zraněných začal klesat, tak musíme přijmout myšlenku, že lidé dělají chyby, ale neměli by za ně platit životem. Silnice by měla umět chyby odpouštět, to je jedno z poslání Vize Nula,“ konstatuje analytik EABS Jánko Ostrolucký.

Kdy se bouralo na českých silnicích?

Nejtragičtějším měsícem se stal květen, kdy zemřelo 54 osob. Následuje červen s 47 mrtvými, a leden s dubnem se 40 zemřelými. Na druhé straně se nachází únor s 21 životy a březen s 31. „Nízká čísla v únoru souvisí i s tím, že je o několik dní kratší než ostatní měsíce. Červen a květen jsou tragičtější, protože s teplejším počasím lidé vyrážejí na výlety, blíží se doba dovolených a prázdnin. Díky všem těmto činitelům houstne provoz, dochází k více nehodám a následně k více zraněním a úmrtím,“ upřesnil závislost počtu obětí na hustotě provozu Marcel Mourek.

Z hlediska dopravních nehod je nejhorším dnem pátek, kdy se stalo nejvíc dopravních nehod (16,5 %) i zemřelo nejvíc osob (17,2 %). Nejméně nebezpečným je pondělí. Během prvního dne týdnu se stala desetina nehod (9,5 %) a při nich zemřelo 11,7 % lidí.

Kde se bouralo nejčastěji?

Za první dvě čtvrtletí roku 2018 se nejvíce nehod – 35 tisíc (70 %) – stalo na silnicích mimo obce, 26 % v obcích a 4 % na dálnicích. Při 70 % nehod mimo obce zemřelo 159 lidí (65 %). Zbylých 35 % se dělí mezi dálnice (4 %) a silnice v obcích (31 %).

„Ze statistiky je patrné, že i přes vyšší rychlosti vozidel, jsou dálnice nejméně nebezpečné. Pozornost při zabezpečování silnic prvky pasivní bezpečnosti by se měla soustředit především na silnice, kde se nachází většina nebezpečných míst a kde zemřeli takřka všichni účastníků dopravního provozu. Tedy na silnice nižších kategorií a obecní komunikace.

Právě instituce spravující tyto komunikace se snažíme o moderních možnostech ochrany informovat. Zveme například zástupce krajů a starosty obcí na pravidelné kulaté stoly, které pořádáme. Nejbližší se koná 1. října v Českých Budějovicích a tímto zveme všechny zástupce institucí a zájemce o pasivní bezpečnost silnic k účasti. Stačí nám napsat na info@bezpecnejsisilnice.cz,“ pozval starosty a zástupce Jihočeského kraje ambasador Marcel Mourek.

Nehodovost v krajích

Nejvíc nehod se stalo v Praze (11192), ve Středočeském kraji (7141) a v Ústeckém kraji (5179). Nejvíc lidí bylo usmrceno ve Středočeském kraji (47), následoval kraj Moravskoslezský (21) a kraj Plzeňský (20). Oproti roku 2017 se čísla změnila ve 12 ze 14 krajů. V šestici z nich oproti loňsku klesla. Nejvíce se snížila v Jihomoravském kraji (-33 %) a kraji Plzeňském (-26 %).

Na straně druhé je Praha se Středočeským krajem, kde vyhaslo o 100 respektive 62 % více životů.

Alkohol a drogy za volantem

Při 2119 z 49976 nehod, které se staly na území ČR, byla u viníka zjištěna přítomnost alkoholu. V dalších 116 případech hrály svou roly drogy. Oproti roku 2017 počet vzrostl o 199 (+10,3 %).

Nejvíce docházelo k nehodám, když měl viník v krvi více než 1,5 ‰, následuje kategorie do 1,5 ‰.

Při všech nehodách, které se staly po požitý omamné látky, zemřelo 15 osob. Nejčastěji se alkohol nebo drogy vyskytovaly při nehodách v krajích Středočeském (304 případů) a Jihomoravské (217 případů).

„Závěrem je potřeba zdůraznit, že počty místo toho, aby klesaly, rostou. Stát by měl vynakládat maximální úsilí na zabezpečování silnic. Tomu se dosud děje velmi pomalu, mnohdy jen sporadicky,“ uzavírá Marcel Mourek z Evropské asociace bezpečnosti silnic.

Zdroje

Zanechte vzkaz

Your email address will not be published.

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close