3. díl – Svodidla mohou chránit i motorkáře

3. díl – Svodidla mohou chránit i motorkáře
Používaná konstrukce tisíců kilometrů běžných svodidel bohužel motorkářům v případě pádu více uškodí, než pomůže. Problém je v pozici plechového pásu, který má výšku dimenzovanou pro odražení nárazu automobilu. Havarující motorkář se ale většinou pohybuje ke krajnici v poloze ležmo na asfaltu. Následně naráží na ocelové sloupky, které mu způsobí devastující zranění. Funkční ochranou je umístění další pásnice mezi zem a plechový pás svodidel.

Nebezpečných zatáček je na českých silnicích obrovské množství. Některé úseky silnic jsou navíc vyhlášené „motorkářské trasy“ – například severočeská silnice č. 9 v úseku od Liběchova do Dubé, Buchláky na Brněnsku, Karlštejnsko a Křivoklátsko a mnohé další (shrnutí např. http://www.motorkari.cz/cestovani/akce-predstavujeme/nejlepsi-trasy-v-cechach-20488.html). Je až s podivem, že na těchto silnicích stále chybí funkční ochrana motorkářů v podobě motosvodidel.

„V současnosti jdeme po jednotlivých krajích a v každém uspořádáme konferenci v podobě kulatého stolu. Na ní požadujeme po příslušných institucích konkrétní činy. Ve spolupráci s veřejností hledáme nejnebezpečnější úseky a navrhujeme na nich umístění pasivních bezpečnostních prvků. Například umístění ochran pevných překážek. Nově budeme v každém kraji vybírat místa, kam by se měly umístit i tato moto-svodidla,“ konstatoval ambasador Evropské asociace bezpečnosti silnic Marcel Mourek.

Ochrana motorkářů v Plzeňském kraji

V loňském roce zemřelo na českých silnicích 64 motocyklistů. To představuje téměř 13 procent z celkového počtu silničních obětí. Řidiči motocyklů byli účastníky 2 919 dopravních nehod, přičemž přibližně 60 procent z nich sami zavinili.

Dalších 418 jezdců v jedné stopě bylo zraněno těžce a 2 173 lehce. Motocyklisté byli účastníky nehod, při nichž zahynulo 66 osob. Sami pak zavinili 1 684 nehod, jejichž následkem zemřelo 40 lidí.

„Podíl na celkovém počtu nehod tvoří v Plzeňském kraji 6 %, což je nejméně ze všech krajů v ČR. I přesto na Plzeňsku zemřeli v roce 2017 tři motorkáři, nicméně je to o 4 méně než v roce 2016,“ upřesnil hlavní analytik EABS Janko Ostrolucký, který zároveň vyvrací jeden z mýtů o mladých motorkářích: „Loni přišlo o život za řídítky motorky 37 jezdců ve věku nad 35 let, tedy 58 procent z celkového počtu mrtvých motorkářů. Neumírají tedy jen nevyzrálí motorkáři, jak si někteří myslí.“

Doporučené úseky k umístění moto-svodidel v Plzeňském kraji:

1. Silnice č. 27 z Plzně do Kralovic
Vyhlášená motorkářská trasa na nejnebezpečnější silnici č. 27 v Plzeňském kraji. Rovinatý úsek okolo Třemošné (2 smrtící úseky z hlediska počtu nehod) přechází v serpentýny u Plas, kde chybí ochrana v podobě motosvodidel.

2. Silnice č. 201 z Kralovic na Zvíkovec
Navazující trasa z Kralovic směrem na Zvíkovec nabízí střídání rychlých otevřených úseků s utaženými zatáčkami v lesích. Svodidla v těchto zatáčkách mohou způsobit motorkářům smrtelná zranění.

3. Silnice č. 230 mezi Stodem a Stříbrem
Zhruba dvacet kilometrů kvalitního asfaltu střídá rytmus mezi rychlejšími i utaženějšími zatáčkami a bohužel obsahuje i smrtící úsek silnice 230 mezi Stodem (r. 2016)

4. Silnice č. 183 z Domažlic na Přeštice
Další známá motorkářská trasa v úseku mezi Kanicemi a Kolověčí nabízí svodidla bez ochrany pro motorkáře, dokonce v obou směrech a ze silnice tak není úniku.

5. Silnice č. 22 z Domažlic do Kdyně a č. 184 do Němčic
Oblíbená výletní trasa po frekventované silnici č. 22. Odbočení v Kdyni nabízí úsek lesních serpentýn do Němčic.

V dalším díle seriálu o moderních pasivních bezpečnostních prvcích se zaměříme na ochranu řidičů i silničářů v případě oprav a výstavby silnic a dálnic, tzv. „workzone protection“.

Zdroj: EABS

Zanechte vzkaz

Your email address will not be published.